Sole, Mare e Singletrails. · 28.06.2009

Finale Ligure. Na mtb mapě světa celkem jako profláklý místo. Je až s podivem, že v Česku se o týhle destinaci v souvislosti s bikingem moc neví a nemluví, což nám ovšem nezábránilo, abysme to tam poslední červnovej tejden nezajeli vomrknout. Jak se po 6 dnech strávených v místních kopcích ukázalo, chybu jsme rozhodně neudělali.

Samotný Finale je typický, už krapet vomšelý letovisko na riviéře s nechutnym množstvim ubytovacích kapacit všech kategorií a to samý se dá říct o ristorantech, pizzeriích, birreriích a spol. Každý si okamžitě najde to svoje, runda na účet podniku za vzornou konzumaci je běžně zvykem, nešvarem naopak bývá menší nápojové sklo. Najtlajf jsme pojali veskrze klasicky, návrat do appartamenti ten samej večer nám opět činil nemalý problémy, v tomhle směru jsme tam vostudu rozhodně neudělali.

Pobřeží je hodně členitý a hory se zvedaj rovnou od moře do výšek hodně vysoko přes 1000 m. Směrem nahoru se dá jet jak asfalt, tak šotr nebo kombinace, dá se to srovnat třeba s Gardou a naše typická denní dávka odpovídala zhruba stoupání z Ledra na Tremalzo. My jsme se tam, jak už máme v povaze, drápali po svejch, ale pomocí shuttlu se lze taky za příslušný euro na vrchol nechat vykydnout, v ceně je navíc Guido v integrálce, většinou s něčim, co má vzadu víc jak 200mm..

Právě z kopce se tahle oblast odlišuje od Gardy, páč tam je výstavba a hlavně údržba trailů neznámym pojmem, naopak ve Finale se tim zabývá hned několik partiček. Do Finale se jezdí zejména kvůli singlům v oblasti Le Manie a pak k trailům vybudovaným od bývalé základny NATO na Pian dei Corsi. Vocaď dolu je to fakt echt motokros. Klopenice, vracečky, rychlejší rovný nebo naopak technický úseky jsou na sobě nahuštěný a nakombinovaný v tak macatym sledu, že jsme si připadali spíš jako v ňáký gamesce a to ještě v některym z posledních levelů. Do toho samo šutry, kořeny, všechno v lese, traily nám nedaly vydechnout, rozdvojujou, slučujou se, spičkově využívaj terenní možnosti a sklon, takže místa, kde nás to vyplivlo na asfalt, kolikrát znamenaly i vítanou možnost odpočinku.

Mno, a dole je ku všetkému místo rybníka teplý moře a pláže s vychlazenou pěnivkou na dosah ruky. Maruna i Štorchy tak už maj jasno, kam že se jede příští rok a protože jsme tam eště několik libovek nechali a z těch, co jsme dali letos, si minimálně 2 řikaj vo repete, asi se k nim znova připojim. Jo, a rubrika MTB Finale se tady na Krojcu vobjeví co nevidět včetně GPS logů a detailních popisů 5ti kousků. Salve dudi!

Gallery zde.

PS: Lehkou představu v jakejch podmínkách je tam člověk nucenej jezdit si uděláte třeba tady.

— matra

---

Komentáře jsou uzavřeny