Ex. Malga Fiavei (637) · 01.09.2008
Pojem Malga (nebo také Gobbi) Fiavei se na tomto serveru již objevil. Jednou v souvislosti s Monte Velo a podruhé v popisu Santa Barbara. V něm se také píše o zbrklém rozhodnutí nepokračovat po 637 do Naga a proto jsme se rozhodli, jak se právě v září 2008 ukázalo, tuto zásadní chybu napravit.
Pro nástup jsme zvolili stejný začátek jako v případě S. Barbary – z Torbole přes Nago po cyklowégu do Loppia a odtud jsme po státní začali stoupat do Valle S. Fellice. Stoupáme až do Pannone, ovšem za ním nastává změna, z hlavní v první pravotočivé vracečce odbočujeme doleva nahoru na vedlejší. Stoupání se stáčí vpravo a my se ocitáme mezi políčky Giresole pod masivem Monte Creina. Po krátké pauzičce, kterou jsme si dopřáli u kapličky, pokračujeme mírnými sjezdy/výjezdy pod hlavní hřeben, který je jasně vidět napravo před námi. Na Y rozbočkách stále sledujeme šipky Naranch (v některých mapách též Narango).
Pohybujeme se v nadmořské výšce + – 850, vjíždíme do lesa a na Y rozcestí se dáváme doprava nahoru, čímž opouštíme směr Naranch. V tomto místě je také šipka MTB, ukazující sice v protisměru, my ale víme, že jedeme správně – začíná stoupání do přesně 1000 mnm nad Gobbi Fiavei. Tento rozbitý hardkorový kousek jsme viděli vyjet XC němčíkem, ale i ten se párkrát zavzdušnil a na jeden zátah to nedal (navíc nám prozradil, že do těchto míst se dostal z Naga v podstatě terénem, což by zřejmě znamenalo jet přes Tommaso a Campedello – také jsme tuto variantu zvažovali, ale jeli jsme bez mapy, takže jsme se radši drželi hlavních – pokud jste to někdo absolvoval, dejte vědět do komentáře). My jsme se samo nijak nerozpakovali a v prudších pasážích jsme bez uzardění podél našich 14kilových šemíků kráčeli.
Ostatně to už se skoro ocitáme na křižovatce s 637. Odtud se tedy dá pokračovat jak na Barbaru a Velo, tak do Arca nebo Naga. Dávame se doleva dolu, čímž se ocitáme na známém parádním úseku k Malga Fiavei. Přijíždíme k této opuštěné salaši a neopomenem popojet na hranu hřebenu s vyhlídkou na Gardu. Tento hřeben nabizí variantu jet přímo lesem, vlastně nedaleko hrany, po nádherných singlech, které takřka nenesou stopy mega bikingu, který se na Gardě rok co rok odehrává. Znamená to ale pečlivě sledovat po levé ruce odbočky z hlavního šotru a pak je v lese následovat. Jsou to jen nenápadné červeno-bílé pruhy na užších kmenech menších stromů, nicméně odměna je sladká, vylepšená opět několika výhledy na Gardu.
Zhruba v 500 nad mořem nás to vyplivlo zpátky na hlavní šotolinu a nacházíme se v poslední vracečce před rovnějším úsekem k Dosso della Costa a dál do Arca. Tady zvyšujeme soustředění a snažíme se najít po levé ruce odbočku na 637 směr Nago. Ta se nachází zhruba 250 m za zmíněnou vracečkou a decentní je slabý slovo proto, jakým způsobem je označena. Opět pouze červeno-bílý pruh s asi 2cm nápisem 637 vyvedeným do kůry stromu snad propiskou. Nicméně má to své výhody. Většina lidí tohle místo mine a my se znova dostáváme na skoro netknutý singl. Následné bezvadné značení zbývajících kilometrů nás vedlo k přesvědčení, že místní autority prostě nechtěj nechat úplně všechno napospas masám.
Po zbytek cesty si, až na jeden úsek v místě rekonstrukce jakési horské boudy, užíváme perfektně značeného echtovního singliku 637 z mnoha technickými výzvami, který končí v podstatě až v Nagu. Nádhera. V první tankstelle doplňujeme tekutiny, načež si zpestřujeme závěr přejezdem na konec 601ničky a olivovým Parcem se po uzkých chodníčcích sesouváme kolem kultovního bazénku ve tvaru Gardy do Torbole.
(G-Earth náhled a profil sem frknu hned jak Google nahradí tu mazaninu místo severu Gardy něčim normálnějšim.)
— matra
