Monte Baldo · 09.05.2001
1790 m
Odjezd z kempu v Torbole tento den byl naplánován na 7,30, jelikož lanovka v Malcesine tehdy vyvážela bikery na horu Monte Baldo pouze do 9,50 hod., a pak zase až ve 14,30 hod. Nechali jsme se tedy vytáhnout každý za asi 500 na naše na Monte Baldo (1790 m n.m.). Výhledy na Gardu, na Tremalzo naproti a vrcholky Dolomit jsou z Monte Balda tak nádherné, že se od nich jen s přemáháním vzdalujeme v podobě sjezdu po šotolinové cestě (kvůli vystavbě lanovky nyní bohužel asfalt) směr Altissimo až k hlavní silnici. Po této silnici (ze šotoliny doleva) jsme jeli do mírného kopce zhruba 2 km k chatě Rif. Graziani (1650 m n.m.).
Zde je ještě možnost se rozhodnout a opustit asfalt směrem doleva nahoru po cestě č. 633 na Monte Altissimo (2079 m n.m.). My jsme ale jeli pastvinami dolů po plánované trase (z pohledu shora je to ta vpravo), jelikož mezi námi byli tací, kteří nechtěli o kopcích tento den ani slyšet. Sjezd nádherným singletrailem po louce mezi dobytkem byl opravdový zážitek, spousta skoků a žlabů byla pochoutka a myslím, že jedna z nejparádnějších, které jsme během tohoto týdne na Gardě sjeli.
Na rozcestníku Malga di Bes (1550 m n.m., vypadá to jako spíš nějaký kravín) jsme se dali vpravo a po šotolinové cestě jeli dolů k hlavní silnici, po které jsme buráceli přes vesničku S. Valentino doprava do S. Giacomo (1194 m n.m.). Zde nás na parkovišti ohromil luxusně vypadající hotýlek, kde je možnost nabrat pitnou vodu. Po krátké pauze jsme pokračovali od hotelu po hlavní silnici dolů a po několika metrech odbočili doleva na polní cestu, která se měnila postupně až v nepříjemně vypadající, ale jinak super trialové sjezdy vedoucí do vesničky Festa (890 m n.m.).
Na křižovatce (spíš téčko, do kterého jsme přijeli zeshora) jsme jeli vpravo a po přejetí mostíku se dali hned vlevo opět po asfaltové cestě směrem Brentonico. Odtud jsme se drželi vlevo a loukami střídajícími se s vinicemi jsme přijeli do městečka Castione (510 m n. m.). Zde je dobré se dát vlevo po asfaltu dolů mezi vinicemi směrem na Loppio. V těchto místech je orientace podle mapy velice obtížná, jako ostatně v celých Dolomitech, tak doporučuji sledovat pozorně většinou dřevěné šipky se symbolem cyklisty určující správný směr. Z Loppia (224 m n.m.) jsme šlapali vedle hlavní silnice po cyklistické stezce směrem Nago až k chatě S. Giovanni (restaurant u silnice) a po cyklistické stezce dojeli do Torbole.
Tato asi 50 km dlouhá etapa je vyloženě oddechová, je to vlastně pořád z kopce, avšak některé úseky prověří, jak je na tom kdo s technikou.
— marus
Komentář [2]
