Krojcbasic · 11.01.2001
Kreuzberg neboli Křížová hora je vlastně jižním cípem hřebene Dlouhého vrchu, jednoho z největších masívů v Českém středohoří, což je zase jedno z nejmenších pohoří na zeměkouli. Za svůj název Kreuzberg vděčí kříži, který na vrcholu stál v (teď už vlastně) předminulém století, v dobách, kdy vrchol nebyl zalesněn. Údajně taky nahoře tehdy díky nějakému horskému spolku stála chata, která, nutno podotknout, by se teď kolikrát šikla.
Pro litoměřické bikery má tenhle kopec zcela zásadní význam a jen těžko by se v Liťáku hledal majitel biku, který by alespoň jednou nezkusil vyjet nahoru na Dlouhý vrch. Tady začíná prakticky každý poježdění, dá se odtud vyrazit opravdu libovolným směrem.
Na západ k rozhledně na Varhošti, odkud jsou špičkový výhledy na Labe a kde začínají super sjezdy roklemi a soutěskami do údolí řeky, na sever do Čeřeniště a dál do Ústí na Střekov nebo do Zubrnic a na Bukovku, na východ pak do okolí Sedla a k Úštěku. Ne nadarmo se tady v okolí odehrává podstatná část bikemaratonu Středohořím.
Na samotný vrchol Kreuzbergu se dá v pohodě dojet na biku (viz Nahoru šutr po šutru) a když pojedete z Dlouhého vrchu, tak se na něj dostanete vlastně sjezdem.
No a server kreuzberg.lt funguje od ledna 2001 (nejprve jako kreuzberg.cz) a dal si za cíl informovat o věcech, který nějak souvisí s bikováním v Litoměřicích. Trasy, výsledky závodů, akce, prostě na co přijdem, to sem fláknem.
kreuzberg.kml (Placemark pro Google Earth)
Toto je oblast, kde se povětšinou motáme. Na orientační mapě je většina cest jezditelných na biku. Pro toho, kdo sem pojede poprvý, bude ideální srovnat náš plánek s normální mapou. Mapy, který se dají použít jsou: České středohoří východ (1:50 000, Edice Klubu českých turistů č. 11, KVÚ Harmanec), Labské pískovce (1:75 000, cykloturistická č. 16, SHOCart Zlín)
— matra
Na Krojcberk šutr po šutru · 01.01.2001
Tady je popis, jak se na onen „všemi bikery uznávanej a
vychvalovanej“ kopec vyhrabat. Pro popis trasy je použita turistická
mapa č. 11, České středohoří východ, vydaná Klubem českých turistů,
r. v. 1998.
Start klasické trasy je u rybníku pod Bílou
strání. Pro ty, co to v Litoměřicích moc neznají, doporučuji se
zeptat na sídliště Pokratice, rybník pod strání nebo Bílou stráň.
K rybníku se také dá sjet sjezdem ze samotné Bílé stráně,
ale… Sjezd je technicky náročnější, když to nemáte najetý. Sklon
úzký šotolinky s mnoha serpentinkama je dost velký a závěrečný
schod poslal klasicky přes řidítka nejednou i spoustu místních
borců. Navíc Bílé stráně jsou národní přírodní památka, takže se
tam s bikem snad ani nesmí…
Tak tedy, od rybníku (0,0 km na tacháku) se nejprve pěšinou
podél Pokratického potoka, pak po šotolině vydáte po červené nahoru do
Skalice, kde u požární nádrže (1,50) , kterou máte
po pravé ruce zahnete prudce doleva nahoru nejprve po cestě mezi ploty, poté
tmavým úvozem zakončeným schody a po napojení na panelku ke knajpě Vila
Iva, kde vám v případě vyčerpání dodaj síly Louny 12. (Ale pozor,
cesta nahoru teprve začíná, tak aby vás ty piva nevymódili tak, že kolo
povedete za tmy dolu.)
Odtud pokračujete dál nahoru po spevněné lesní cestě až
k rozcestí (2,77). Odbočíte doprava (po zelený, je tam šipka) a po
chvíli už stoupáte táhlou a dost výživnou serpentinou. Máte za sebou
nejhorší úsek stoupání (3,10). Následuje příjemná cesta lesem
s mírným stoupáním až na planinu, která se nachází
v západním úbočí Dlouhého vrchu, který je již nadosah. Po projetí
planinou se ocitnete na poslední křižovatce (4,90) pod vrcholem stoupání.
Zde opět vpravo a záverečným výšvihem, který pro větší borce končí
prestižním spurtem, se dostáváte na hřeben Dlouhého
vrchu (5,20, 635m n.m.) v místě, odkud můžete vyrazit na
téměř všechny světové strany za cílem, na který se zrovna cejtíte.
Zároveň je tady cíl tradičního závodu, od rybníku sem je rekord rovných
20 minut.
Nyní odbočíte doprava na modrou a po hřebenu budete mírně
stoupat/klesat, minete dvě odbočky doprava, jednu doleva a dojedete až do
míst, kde cesta začíná prudce padat úvozem dolu. Tady se mapa a realita
v terénu zrovna moc nesešli, nicméně před tímto klesáním je třeba
odbočit doprava do lesa na pěšinu (je to stále modrá) a po ní dojet až na
Křížovou horu neboli Kreuzberg (7,57, mapa 590, cedule na
místě 584m n.m.). Tady se určitě nezapomeňte vyfotit (fotky z vrcholu
Krojcberku hodláme hromadit ve fotogalerii) a buď se vrátíte zpátky na
Dlouháč nebo můžete rovnou z vrcholu zburácet po modré dolu do
Pohořan.
Pokud máte Quicktime, mrkněte nebo stáhněte si zde 360tku zeshora.
— marus
Zásadní kopce a výšky: · 01.01.2001
Kreuzberg (Křížová hora) 590m
viz Basic
Dlouhý vrch
Jeden z největších masívů v Českém středohoří a
základ většiny tras. Když už se někam jede, začíná se Dlouháčem.
Nejvyšším bodem na hřebenu je Vrchovina (677m)
Plešivec 509m
Alternativa na začátek. Tendle kopec je tak prošpikovanej cestama, že
se tam dá jezdit snad celý odpoledne. Když se na konci stoupání od Kamýku
neodbočí po hlavní doprava, dojede se ke špičkový kamenný lavině.
Varhošť 639m
Nahoře je rozhledna a super výhled. Dá se tam vyject od parkoviště,
i když závěr je poměrně nadoraz. Nahoře taky začíná jeden
z nejlepších sjezdů dolu k Labi.
Hradiště
Pro zjednodušení se říká Velké (545m) a Malé (454m, na mapě je to
Kamýk) Hradiště. Mezi nima je cesta, který se pro ještě větší
zjednodušení říká Mezikozy.
Radobýl 399m
Bikersky ne moc využívaný (onehdy tam snad ochranáři naháněli
někoho s kolem), nicméně pod kopcem je cesta-necesta známá též
z maratonu Středohořím.
Masňák
neboli Mostka (276m) je přímo v Liťáku a je občas zpestřenim
začátku nebo závěru vyjižďky. Je to taky jedinej kopec v okolí, kde
přímo na vrcholu stojí knajpa.
No, jak je vidět, žádný velehory to nejsou, ale začíná se většinou od Labe (v těchto místech 140mnm), takže když tam člověk chvilku blbne, kilometr převýšení snadno nasbírá.
— matra